Vínečko, vínečko ...

 

Víno dalo myšlenku,

dalo i slovo a melodii.

Zrodilo zpěv.

Netušené zásoby sil

otevřené vínem,

proudí

nekonečným zpěvem.

 

Od starodávna patřívalo u nás k dobrému mravu mít vlastní vinici, zámožnější také sklep, a přestože my jsme byli chudí, bez vinic a sklepů, můj zájem o bohatou historii pěstování vína na Slovácku, sklepní hospodářství a samozřejmě také koštování vína, byly vždy jednou z mých největších radostí. Víno je požehnáním našeho kraje, k němu neodmyslitelně patří rázovité vinné sklípky lákající ke vstupu a koštování. A když už jsme mezi sklepy, nestůjme a vejděme, vína jsou k návštěvě a koštování připravena. Při procházce naším krajem můžeme zažívat vlídnost a slunečnou pohodu krajiny i jejích obyvatel, stejně tak při koštování, můžeme si spolu zazpívat i třeba i zatancovat. Víno rodí zpěv a tanec, užívejme všeho do sytosti. Setkání se nám může vydařit i proto, že si už konečně i vy vyberete „toho svého vinaře“, za kterým budete už do smrti chodit v době „sucha“, při momentálním nedostatku vína. Já už jsem si vybral – Františka Hrňu z Buchlovic. Je to důležité, protože od sucha ve sklenicích nám nepomůže ani Pán Bůh, i když se k němu hezky pomodlíme:

 

Můj Bože,

dej mi zdraví co nejdéle,

lásku čas od času,

dřinu jen zřídka,

peníze, když je potřeba,

ale vínečko,

to ať mi nechybí nikdy!

 

A tak i vám radím, zajeďte k nám! Objevíte prostor, kde je vinařství natrvalo usazeno, kde také dodnes inspiruje vznik písní i malebných obrazů, nových zvyků a kde dodnes práce na vinici a ve sklepě určuje rytmus života jeho obyvatel a formuje jejich duše – laskavé a vstřícné.

Při návštěvě vinařů se dostanete do míst, kde se opravdu zastavuje čas. A den či týden, strávený s vinaři ve sklepích při koštování, se opravdu nepočítá! Aspoň já tak cítím.

 

 

Miloslav Hrdý